Cestu do Doksan jsme plánovali celkem dlouho a nakonec to opravdu vyšlo a tak s mamkou ráno hned po snídani vyrážíme. Stavujeme se na rychlý nákup a mimo dálnici podle mapy razíme. Pátík nám cestou usíná a tak máme klídek. Když dorazíme na místo, tak neoplývá zrovna dobrou náladou, ba je přímo protivnej. Dle instrukcí si ho nikdo nevšímá a tak se po chvilce sám rozkoukává a jde pomáhat Vlastíkovi s opracováním prken na stoly 🙂
Chráněno: První cesta busem bez kočárku :D
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.