Od Ježíška jsem s mamkou dostala permici do Zoo a tak jsme se těšili, až se konečně udělá nějak teplo a budeme moct vyrazit. Hezky už párkrát bylo, ale jelikož jsem kojila a zase takové teplo nebylo, tak jsme čekali dál. No a jelikož jsem kojit přestala, Šo je již několik dní jen na Sunaru, tak bylo jasno, jakmile bude mít mamka volno a bude hezké počasí, tak vyrazíme.
Tento ideální den nastal ve středu 25.3.2015, Šárce jsou zrovna dnes čtyři měsíce, má být nejteplejší den tohoto týdne, mamka má volno, a tak je jasno, vyrážíme.
Vstala jsem docela brzy a to nejen díky naší malé řvoucí holčičce, ale abych stihla také vše připravit. Beru to hezky postupně, abych doma nic fakt důležitého nezapomněla, takže jako první balím sunar pro Šárku, vodu v termosce a lahvičky. Následně plínky, náhradní oblečení pro oba, nosítko, jídlo a pití pro Pátíka, no mám docela problém to do kočáru vůbec narvat, ale zadaří se 😀 Pak rychle vyměnit korbu za sporťák a už je skoro vše hotovo..
Mamka už vzhůru a na cestě, když dorazila, tak dokrmuji Šárku sunarem a jsem pomalu připravená vyrazit. Když ji dokrmím, tak se rychle dooblékáme, s maminou rekapituluju, co jsem všechno vzala a co by se ještě mělo vzít a nakonec konstatujeme, že když máme sunar, vodu a lahve, ostatní se něčím nahradí.. Takže vyrážíme.
Autobus nám jede podle plánu, za chvilku jsme na Roztylech. Dolů ze schodů mi pomáhá sympatický pán a tak jsem hoodně ráda, páč ten kočár váží snad tunu, pán se taky divil, co v tom kočárku máme 😀 Pátík je absolutně šťastný, že je v metru a když na Kačerově i Budějárně potkáme metro v protisměru, ví o nás všichni a docela se i baví, páč Páťula nadšeně vříská… Dále už máme smůlu a tak je Pátík zklamaný, že nemá čemu mávat. Nakonec se přeci jen na některých stanicích dočkáme a máma s Páťou jásají a nadšeně mávají, až se mamky zeptá paní, co se seděla vedle ní, zda má větší radost ona nebo to dítě 😀
Na Holešovicích vystupujeme a klasicky se to neobejde bez řevu a hysterie, že opouštíme metro. Trochu Pátíka utěší eskalátory, ale pak dál vytrvale pláče a řve. U autobusu čekají už dva kočárky a další se blíží a tak se honem řadíme do fronty, abychom se do autobusu dostali. To se povede a maminu s Patrikem v náručí naštěstí pouštějí sednout. Ten dál naříká, že chce ještě š-š-š-hůů. Oprava silnice nás docela na dlouho uvězní v autobusu, ale nakonec se přece jen vymotáme a pokračujeme dál.. Žádná další kolona už se nekoná a tak jsme za chvilku v Zoo a jsme fakt rádi, autobus byl narvaný k prasknutí a tak se těšíme z čerstvého vzduchu..
Babička správně dle instrukcí ihned vyběhla z busu a zamířila k pokladnám a koupila si lístek, my nemusíme, máme permice 😀 A už jsme v Zoo. 
Jdeme se hned kouknout na pandu červenou, která vyspává ve větvích. Ukazuji ji Pátíkovi a ten po mě nadšeně opakuje Panda, panda a má očividnou radost.
No poté se vydáme klasicky nahoru k džungli, tam ale nejdeme, já kvůli kočárku, máma že je jí hrozné vedro a tak to necháváme na později a míříme k lednímu medvědovi. Ten dnes bohužel neplave, místo toho chrápe na břehu a to samozřejmě není pro Pátíka nic zajímavého, takže na něj ukáže, sdělí nám, že je tam „Míša“ a že jdeme „pyč“.. A tak pokračujeme dál.
Zastavujeme se u laviček u vyder, kde si mamka dává kafe a já po další probdělé noci s naší Šo Semtex. Pátík chce zvířátka a tak jdou s babičkou hledat vydru. Babička nám pak sdělí, že tam žádná není a chce jít pryč, načež já kouknu do výběhu a vydra zrovna hopsá do vody. Pátík nadšen, sleduje ji jak plave a leze ven, hopsá do vody, plave, leze ven… Nakonec ho musíme odnést, abychom se hnuli dál.
Hroši jsou tentokráte vevnitř a tak je okukujeme a jdeme hned dál, protože též jako lední medvěd chrní a není na nich nic zajímavého, alespoň pro Pátíka ne 😀
Pak už míříme k žirafám, nejdříve na ně koukáme s Pátíkem z vrchu a poté jdeme dovnitř a Pátík je samý juch a jé a prostě absolutní nadšení, hlavně když jedna žirafa dělá hami, Patrik se z toho může zvencnout. Jdeme dál, surikatky, mají miminka a jsou fakt boží, no ještě aby nebyli, jsou to nejlepší zvířátka v ZOO, né? 😀
Koukáme na ně, Pátík je komentuje slovy, mimí, běhá, hopi, hami, jééé, kucifix…
Dále míříme ke slonům, kteří zrovna vylezli ven a tak je zase nevidíme uvnitř. Na lávce je moc lidí a tak jen rychle procházíme a jdeme dál. Chci Pátíka vyfotit na slonovi, ale jemu se to moc nelíbí a tak se nedá nic dělat a jdeme dál. Slony pak okukujeme ještě z druhé strany a to už Šo dostává hlad a tak jí mamka vytahuje z kočárku a dává jí najíst. Pátík jakmile zbystřil prázdný kočár okamžitě u něj a mamí hop, mamí hají.. A tak mu zouváme botičky, ukládáme ho do kočárku, Šo si po jídle dávám do nosítka a jdeme nahoru k naší občerstvovací stanici. Než tam dojdeme, Pátík i Šárka jsou totálně tuhý 😀
Mamča s babčou si dávají klobásu, já smažák v housce a když jsme dojedli, tak ještě chvíli sedíme, povídáme, pak jsme přebalili Šárku na záchodě na přebalováku a už máme vzhůru i Pátíka, který dostává rohlík se šunkou a pak musí po svých, což se mu moc nelíbí. Ale nakonec nějak jde, chvilku ho nesu, chvilku jde, pak jedna nebo druhá babička a Šárka nám vypráví něco z kočárku. Zastavujeme se u zeber, koňů Převalského, klokanů a mířeme to pomalu dolů zpět k vydrám. Babička kupuje lázeňské oplatky a všichni se jimi ládují, pak jdeme já s mamkou a Pátíkem okouknout opí a pak už dolů k hlavnímu vchodu.
Po dohodě se rozhodujeme, že spodní část si necháme na příště, Pátík už je totálně hotový a pořád nám opakuje, že chce domů. A tak pomalu jdeme k východu, když v tom si všimneme, že zrovna cvičí lachtani a tak se ještě podíváme na Melouna, jak to všechno umí a pak už opravdu jdeme na autobus, který je tu hned..
Nejdřív to vypadá, že mamka s Pátíkem v náruči bude muset stát, ale nakonec se podařilo je usadit a tak cesta docela jde, i když bus je opět narvaný.. Když se dostaneme konečně na Holešovice a vlezeme do metra, Patrik je v sedmém nebi a ani mu nevadí, když babička na Muzeu vystoupí. Za to na Chodově, když vystoupíme my, řve jako pominutý a nakonec ho musím vzít do náruče a odnést ho řvoucího a kopajícího. Rychle se zastavujeme v Deichmanu pro bačkůrky, pak v c-áčku pro kšiltovku a dáváme Pátíka na chvilku na jezdící mašinku. Nadšení 😀 Nakonec se sveze několikrát a když odcházíme, tak ani moc neřve..
A všechny fotky ze Zoo k nahlédnutí zde 😀