Jarní část jsme museli zase kvůli dovolené vynechat a tak jsme se o to víc těšili na podzim. Tentokrát jsme se i rozhodli, že sebou vezmeme prvně Pátíka. Šárinku nám pohlídala Naďa s Mirkem, děkujeme 🙂
Mára měl jako již klasicky v pátek dovolenou a tak celé dopoledne někde lítal a zařizoval vše na poslední chvíli. Já vše pro dítka zabalila a čekala až nám táta dorazí. Když přijel, tak Šárinka už byla připravená a tak ji naložil do auta a odvezl Nadě do práce. My se rychle najedli, dobalili věci a vyrazili jsme pro Čéšu.
A už jedeme. Cesta utíká, kolony se nám naštěstí vyhýbají, jen Pátík opět narušil můj plán a usíná až těsně před Růženou, tudíž když dorazíme na místo neoplývá zrovna tou nejlepší náladou. Chvilku po nás dorazilo další auto a to Fanda, který dovezl ještě Kachnu a Míru. Kluci si hráli s Pátíkem a ten byl v sedmém nebi.
V podvečer dorazil Houšan a dovezl Jardu a Šneka. Další chatku ale nedostaneme a tak se k nám nakonec přesouvá ještě Čéša a Houšan, no snad to půjde.. Nakonec se přesouváme na hřiště a hrajeme nohejbal, mě vyfasoval Fanda a protože není žádný velký extra nervák, tak jsem docela ráda. Pátík docela vyvádí a bulí, nakonec se ho Márovi podaří nějako uklidnit. Někde v mezičase se pokakal, pak ještě jednou už do nočníku, průjem, super.. No naštěstí už to bylo naposledy, uff..
Já si pak s Pátíkem hraju na vedlejším hřišti s míčem, pak malujeme klacíkem a přidává se k nám Anička od Lucky, jsem krapet překvapená, kde se tu holky berou, ale prý už nějaký čas jezdí se Savarinem.
Pak večeře, ještě chvíli lítáme venku a pak se s Pátíkem přesouvám do postele. Ve spacáku se mu naštěstí docela líbí, přímotop běží, takže hned usínáme a krom chrápání Čéši a našeho taťky spíme klidně až do rána. Pátíka naopak musím budit, aby vůbec vstal. Mára nám donesl snídani a pak vyrážíme na hřiště. Snad mám vše, co budeme potřebovat.
Na hřišti se nám začíná zatahovat a fouká docela nepříjemný vítr a tak Pátíkovi stavíme stan, kde se usazuje, ale moc ho to neba a tak mu dávám svůj telefon. Pak se k němu přidá i Anička a nakonec má ona můj telefon, Páťa Márův a jsou oba spokojení. Pátík pak usíná a když se odehraje poslední zápas, všichni odjíždějí, my zůstáváme a koukáme na zápas rodičů s dětmi. Nakonec se přidáváme i s Pátíkem, když se vzbudil, střílí dvě penalty a pak už jedeme zpět do tábora.
Je docela zima a tak nakonec zůstáváme v chatce a povídáme. Když se přiblížil čas večeře, přesouváme se do jídleny a protože jsme s Márou oba mlsní, objednáváme si smažák s hranolkama, výpečky nás ani jednoho nelákají. Pátík si dává s námi, tedy hlavně hranolky, o sýr nestojí. Pak se vracíme zpět na chatku, Pátík blbne, kluci tlachají a já usměrňuji našeho malého raracha. Pak nás přepadne mlsna a tak razím do hospůdku koupit nějaké chipsy a oříšky. Pátíkovi to asi chutná nejvíce. V deset už mi přijde, že je dost hodin a je čas jít spát a tak Patrika i přes jeho velké protesty převlékám do pyžama, zapínám do spacáku a nutím ho ke spánku. Kupodivu za chvilku usíná a já také, přestože kluci nadále pokračují v hovoru.
Ráno vstáváme chvíli po osmé, Pátíka musím budit a jdeme na snídani. Zatímco v poklidu snídáme, najednou mi Pátík oznámí, že chce vyndat prstíky. Koukám na něj, co tím jako myslí a v tom mi sklouznul pohled na jeho židli. Dírky, malé dírky… Okamžitě ho obcházím a zkoumám, co se děje… Má dva prsty zasunuté v židli a nemůže je vyndat.. Okamžitě povolávám Máru a chytá mě panika, co budeme dělat, má někdo pilku? Půjde ta židle rozříznout? Kolik po nás pak budou chtít… No Mára na rozdíl ode mně zachová chladnou hlavu a poprosí paní kuchařku o jar, Pátíkovi prsty omatlá a šup, jsou venku. Pátík samo bulí, já se celá klepu a náš táta je můj hrdina :*
Jdu mu ručičku umýt, prstíky má celé napuchlé, asi už je tam nějakou dobu měl, ale nakonec to dobře dopadlo a já si ode dneška budu dávat hodně velký pozor, kam mé dítě strká ruce.
Pak se vracíme na chatku, balíme a připravujeme se na hřiště a následný odjezd. Přesouváme se na hřiště, Šnek a Kachna, no stojí to za to… Pařili celou noc a taky to podle toho vypadá. Šnek ještě je schopný alespoň nějakého pohybu, i když motavého, ale Kachna se po chvíli svalí na zem a spí celé dopoledne. Já klukům nabízím své služby, že jako klidně budu hrát, ale nakonec mnou pohrdnou. Dnešní zápasy nedopadnou úplně podle představ, ale nakonec Veverky skončili třetí a já jdu pro diplom, malý pohár a nový míč 😀
Pak jedeme domů, cestou se klasicky zastavujeme na benzínce, ale je tam moc lidí a tak pokračujeme dál, směr domov.
Fotky máme, najdete je zde 🙂 Krásný víkend, plný fotbalu a hlavně pro našeho prcka plný nových zážitků..