Tento výlet do ZOO nebyl zase až tak plánovaný, jako vždy bývá, ale i tak to stálo za to a bylo to jako vždy super. Tentokrát jsme se rozhodli až předchozí den odpoledne, kdy se mamce zdálo, že už mizí mraky, takže by jako druhý den nemuselo pršet a co já jako na to… No, mě je to vcelku jedno, děti mají pláštěnku, z cukru nejsou, teplo venku je, tak co, proč bychom nešli.
Šárina zase celou noc zlobila a tak jsem s ní musela spát nespat v obýváku. Ráno jsem vzbudila Máru, aby mě na chvilku vystřídal, páč jsem toho fakt měla dost a potřebovala jsem ještě na chvíli spát. Když mě pak s Pátíkem přišli vzbudit, tak chvilku na to volala mamka, jestli tedy půjdeme, nebo ne… Po mé otázce, proč bychom jako nešli, mi sdělila, abych se koukla z okna, že to tam jako moc nevypadá. No tak prší, neva, mamčo, jdeme..
Mamka se tedy oblékla a dorazila k nám. Vyměnila jsem jí mikinu s vestou za svou bundu, oblékli jsme děti, zabalili vše potřebné, snad a už jdeme na autobus, ten nám jede skoro přesně podle plánu. Na Roztylech dáváme ještě cigáro a bavíme se procházejícími muži, kterým odlétávají čepice. Když se stalo prvnímu, haha sranda, druhému, výgeb, třetímu, jdeme do kolen. A pro jistotu sundaváme Pátíkovi čepici 🙂
Drncám to dolů, protože žádný silný muž na obzoru a zhruba v půlce mi ochotně pomáhá mladá slečna. Jsem jí opravdu vděčná, Šárka v kombinaci s plným kočárem je už fakt docela těžká. Metro přijelo za chvíli, nacházíme místo u okna, krmím Šárku, Pátík je nadšenej z mašinek a za chvilku jsme na Holešovicích, kde už na nás čeká babička. Máváme mašině a jdeme na autobus.
Ten jede za chvilku, jelikož prší, tak je málo lidí, takže se v pohodě vejdeme. Babička u ZOO utíká k pokladnám, kupuje si lístek, fotím měřák a vyrážíme k lachtanům. Chvilku koukáme a pokračujeme dál na opičí ostrovy, kouknout na gaviály, kolem želv, které překvapily svým řevem hlavně babičku 🙂
dál ke gorilám, lvům a tygrům a pak ukládáme Pátíka, beru Šo do nosítka, naštěstí už neprší, takže nemusím řešit nějaký deštník nebo pláštěnku. Dáváme si oběd a čekáme až se Pátík vzbudí, abychom mohli jít na cvičení lachtanů.
To se daří podle plánu a tak zase po dlouhé době vidíme Melouna v akci, Pátík prvně 😉 Celou dobu sedí jako zařezaný a kouká a sleduje. Pak jdeme nahoru, ale Pátík už chce domů a tak ho musím nést a tak dojdeme až k mašině, kde platíme celou trasu. Pátík je nadšenej, že jedeme zase mašinou, akorát nechápe, jaktože nejedeme po kolejích 🙂 Pak už ale na bus, metro, zastávka v DM, barvení hlavy a domů bez dětí, kde se potkávám s Márou a hodně brzy na kutě. Perfektní dne a to i přes déšť.
Fotky klasicky v galerii 🙂