V úterý 25.11.2014 se nám v 8:37 narodila Šárka 😀
Narodila se poněkud předčasně, v 36. týdnu, takže je o něco menší než její bráška. Váží 2.670 g a měří 47 cm.
Jak bylo celé těhotenství jiné proti tomu s Patrikem, tak i porod byl odlišný. Už předchozí den mi bylo tak nějak divno a večer jsem ještě Márovi říkala, že si asi dobalím tu tašku do porodnice 🙂 Ráno okolo šesté jsem pocítila první náznaky, ale byly dost nepravidelné a tak jsem si nebyla úplně jistá, že je to „to ono“.. No v sedm už jsem věděla, že to teda „to ono“ je a šla jsem vzbudit Máru, že asi brzy pojedeme do porodnice, to jsem ještě netušila, jak brzy to bude 😀 Hned po vzbuzení Máry jsem zavolala mamku, kterou jsem vzbudila, ať se hezky v poklidu obleče a dorazí, že pojedeme do porodnice.
Než mamka dorazila, kontrakce už byli nejen pravidelné a ale čím dál častější. Rychle jsem dobalila všechny věci a Mára volal sanitku. Přijela krátce před osmou, rozloučila jsem se s mamkou a už si mě odváděli. To už bolesti byly cca po dvou minutách. Jedeme do Krče, já v sanitce (prvně v životě :D) a Mára někde za námi v autě. Za chvíli jsme na místě.
Pánové saniťáci mě odvádějí na vyšetřovnu, cestou si musím dvakrát sednout a rozdýchávat, ale nakonec tam nějak dojdu, sestřička nebo kdo to je mě vyšetří a něco hrozně rychle říká druhé paní, ta mě zkoumá taky a už mě nakládají na postel a hodně rychle mě někam vezou. Vůbec netuším co se děje, tak se asi popáté ptám, jestli je něco špatně nebo co se děje, tak se dovídám, že už rodím a že přeci nechci rodit ve výtahu… 🙂
Pak už si toho moc nepamatuju, vím že mě někam odvezli, pak někdo řekl ať mě dají jinam, tak mě převezli jinam, vím, že cestou nějak netrefili dveře a odneslo to moje koleno, že se mi to nezdálo mě ujišťuje modřina, kterou druhý den objevím 😀
No a pak už to šlo ráz naráz, Mára někdy dorazil, vůbec nevím kdy a Prtě je v 8:37 na světě.. Ptala jsem se Máry, jestli je to teda ta očekávaná holčička, ujišťuje mě že je a sestra se mě ptá, jestli jí chci hned k sobě… Jen vrtím hlavou a snažím se na ni zaostřit, nějaký obrys malého tělíčka vidím a slyším někde z dálky pláč.. Mára pak odchází malou okouknout někam pryč (to vím jen z vyprávění, vůbec si nevybavuju že odešel) a vrátil se s mírami, 47 cm, váhu mu zatím neřekli. Doktorka mě opět musela při porodu nastřihnout a tak mě sešívá, prý mi něco píchla, ale mám takový pocit, že to šije zaživa a trpím jako zvíře… Po půl hodině hotovo a konečně mám snad to nejhorší za sebou.
Malou pak někdy přináší, přikládají mi ji k prsu a saje skoro půl hodiny 😀 Pak jí zase odnáší a že se uvidíme na pokoji. Mára se mnou ještě chvilku zůstává, ale pak už odchází a já čekám, až si pro mě přijedou a odvezou mě na oddělení.
No, opět jsem si užila, podle vyprávění Máry to taky opět stálo za to, ale máme krásnou zdravou holčičku a tak se to peklíčko, co jsem si zase prožila, určitě vyplatilo.
Vítej mezi námi, Šárinko :*
Pár fotek z porodního sálu zde 🙂