Už od začátku prázdnin jsme věděli, že předposlední víkend v srpnu se budou na Kocábě konat Dětské dny a já odvážná jsem si usmyslela, že Pátíka začleníme do dětského kolektivu 🙂
Prvním problémem byla maska na karneval, od začátku jsem měla celkem jasno, že půjde za námořníčka, ale jelikož předpověď počasí nám moc nepřála, tak to chtělo ještě nějakou teplejší alternativu.. Nakonec jsem vymyslela mumii a usilovně na ní pár dní předem pracovala. Obšila jsem bodýčko a tepláčky fáči a na poslední chvíli ještě na chatě dodělávala. Mamka donesla z práce i nějaké další obvazy, abych mohla Pátíkovi dělat plnohodnotného parťáka.
Pátek, Mára přichází z práce hodně brzy, abychom to vše stihli, od pěti hodin je totiž honba za pokladem. Na hřiště mě doprovází s Páťou babička, tam jsou všechny děti přepočítány a zkontrolovány, rozděleny do tří družstev a postupně se vyráží po stopách kupce. První nápovědu dostáváme hned na hřišti, toto vodítko nás odvede k osadní studni. Zde vyčteme, že se máme přesunout k horní nástěnce, další hlavolam, který nás posílá dolů ke mlýnu. Zde zjišťujeme, že jsme zapomněli řešit úkoly na zadní straně papírků a tak je doděláváme dodatečně.
Po dořešení úkolů vyrážíme opět nahoru na louku, kde nás čeká úkol vyměnit si trika, jelikož děti jsou různě velké, tak volíme vlastní alternativu a dětem oblékáme svršky vzhůru nohama. Pátík se zatím drží, ale je z toho všeho absolutně vykulený a krapet zakřiknutý. Odsud nás další nápověda vede k chatě Marka Zapletala, zde děti zpívají písničky a říkají básničky a pokračujeme dále k lávce na Rewaston. Odsud se máme vydat až na Oravu.. Moje ruce a záda už dosti trpí, protože Pátíkovi se už moc jít nechce, ale přece jen ťape… Najednou se mu nějak ani nevím jak zamotali nožičky a už jsme na zemi a samo se musel praštit, takže řve jako tur a nějaká vlastní chůze nepřichází v úvahu. Jíťa mi nabízí zapůjčení kočáru, ale to se Páťovi ani trochu nezamlouvá a tak se mi dál choulí k ramenu.
Když dojdeme k Oravě, začneme v potůčku hledat zlaté nugety, když má každé dítko, popř. rodič, alespoň jeden, vyrážíme zpět na naší osadu za kupcem, směnit nugety za poklad. Já zkouším volat Máru, babičku, ale nikdo mi to nebere a tak trpělivě nesu Pátíka dál směrem k domovu. Nakonec mi Mára zavolá zpátky a přijde mi naproti, jsem fakt vděčná, protože už faaakt nemůžu.
Dojdeme na hřiště, tam děti vyvolávají kupce, který se po chvilce objeví s velkým pytlem plným odměn. Kus nám s ním pouteče, a tak za ním dojdeme, vyměníme nuget za odměnu a jdeme honem rychle domů. Pátík se nakonec do postýlky dostává až v půl deváté a ihned usíná.
V noci se vzbudil asi v jednu hodinu a do půl páté nespal, takže veselo. Ráno jsme vstali, nasnídali se a vyrazili jsme, tentokrát i s tátou na Olympijské hry po Dashwoodsku 😀 Jelikož jsem se špatně koukla na čas, tak jsme tu o půl hoďky dříve a tak se jdeme ještě projít na lávku a zpátky. Když se vrátíme, tak ještě docela dlouho musíme počkat, krapet vázne organizace, ale konečně je to tady. Děti jsou rozděleny do družstev, dnes podle věku. Pátík patří samozřejmě k těm nejmladším a těchto svišťů je tu tedy opravdu hodně.
Tátu nám odveleli k jednomu sportovnímu stanovišti a to se Pátíkovi teda vůbec nelíbí a spouští povyk, který se nedá zastavit a tak to po několika pokusech o uklidnění vzdáváme, balíme dítě i nás a jdeme domů. Za chvíli je klid. U chaty si všichni tak nějak hrajeme a vyčkáváme poledne.
Pátík dostává kus rohlíku a jde spát, ihned usíná. Já se k němu za chvilku přidávám. Vstáváme před třetí a nakonec volíme masku námořníčka, mě se nedaří zamotat a tak se námořníček zdá vhodnější 🙂
Na hřišti jsme za chvilku, sraz masek je u studny, tak zde s Páťou zůstáváme a čekáme na ostatní masky. Pak konečně začíná průvod, jde jedna maska za druhou a dětí je opravdu požehnaně.
Když nás Vláďa Havelka uvede jako „námořníka a jeho zbouchnutou přítelkyni“ sklízíme vééééliký aplaus 😀 Já mám pocit, že jsem rudá až u kořínků vlasů, ale podle ujištění Máry prý ne. Dokoukáme karneval, obejdeme si konečné kolečko a jdeme s Márou a prckem domů.
U chaty si hrajeme s míči, bublifukem a tak nějak relaxujeme a užíváme si rodinný klid a pohodu. Večer máme krapet problém s vodou, která měla být teplá, ale jaksi byla studená, takže rychle topíme a Pátín jde nakonec spát až po osmé.
Fotky aspoň z karnevalu zde 😀