Den D konečně nastal 🙂 Od března jsme se všichni těšili, až konečně vyrazíme na objednanou dovolenou. A konečně tu máme sobotu..
Je šest ráno a já už jsem vzhůru a čilá a hlavně natěšená, abychom už konečně vyrazili. Rychle dobaluji vše co jsem včera večer nestihla, hlavně nezapomenout nic na seznamu 🙂 Po docela dlouhém hledání a obracení bytu vzhůru nohama, zjišťujeme, že nám nějaký šotek ukradl nebo alespoň schoval Kostky. Zkouším volat mámě, ale ta nemá a tak musím volat Ivču, SOS, nemáme kostky. Skálovic nikdy nezklamou, kostky berou, takže problém vyřešen.
Cca v devět Mára odnáší první tašky a kočárek a postýlku a vše co pobere do auta.. Za chvíli je zpět a bere další várku, poté další a s tou poslední už bere s sebou mě i Páťu, což je kolem půl desáté, přesouváme se k mamce, kde jí ve dveřích předáváme Pátíka a vyrážíme s Márou ještě na rychlonákup do Alberta. Kupujeme vše co jsme potřebovali, dáváme tašku do auta a jdeme nahoru vyzvednout mamku s Páťou. Já musím ještě rychle na záchod, ale pak už opravdu vyrážíme. Já dostávám na starost Pátíka, Mára bere mámě tašky a mamina zamyká a bere odpadky.
Před barákem už na nás čekají Skálovi, jen Šárka ještě běží na poštu poslat nějaký dopis, chvilku povídáme a vyrážíme v půl jedenácté směr Ostrovec v jižních Čechách. Najíždíme na Strakonickou a užíváme si cestu, těšíme se až budeme na místě. Asi po půl hodině se hlásí můj močový měchýř a tak stavíme na pumpě, kde s mamkou utíkáme na záchod, pak dáváme se Šárkou a mámou rychlé cigáro a pokračujeme dál.
Jelikož podle voucheru se máme dostavit až kolem páté, tak dle plánu jedeme na zámek Orlík. Já navigátor, šikulka šikovná, nás na místo dovedu hned na poprvé a tak zaparkujeme a vyrážíme na procházku. Márovi se nechce vyndávat kočár z plně naloženého auta a tak jen pro jistotu beru nosítko, kdyby náhodou. Pátík je dosti počůraný a tak mu rychle měníme plínku, teda rychle. Já chci rychle, ale jelikož ho neúmyslně v autě položím blbě a Pátík se o něco (do teď nevím o co) praštil do hlavy, spustil povyk, takže jsem musela nějakou dobu utěšovat. Po chvíli se zadaří a poprvé přebaluji za asistence mamky Pátíka vestoje vedle auta. Nějak se zadaří, Pátík se chytá za ruku mamky a Šárky a vyrážíme. Pátík hezky ťape, ani neprotestuje a nezdržuje. Mírným kopečkem dolů dojdeme až k zámku a kocháme se výhledem na nádrž. Všude jsou plachetnice a loďky. Děláme pár fotek a koukáme po pávech, kteří běhají všude okolo nás. Najednou se jeden rozhodne, že se bude dvořit a roztahuje ocas. Vydá při tom velice zvláštní zvuk, který vyděsí naše dítko, které začne šíleně řvát a není k utišení. Nejdřív se tulí ke mně, potom k mamce, pak zrovna k tomu kdo je zrovna poblíž, ale řev neustává. Jdeme se podívat na nádvoří zámku, kde se Pátínek trochu zklidnil, ale pro změnu se bojí děl a sochy. Mára po chvíli konstatuje, že bude mít hlad a že proto je tak protivný. Je přece po něm 🙂 Proto vyrážíme do nejbližší hospody.
Je tu hezké nádvoříčko, kde se posazujeme ke dvěma stolkům a zkoumáme jídelák, který nám byl předložen. Já na to tak koukám a moc se mi nabídka nelíbí. Ale nakonec si všichni něco vybereme a tak objednáváme.. Chyba… Jídlo nám všem donesli studené, chuťově průměr. Určitě není špatné, ale že by to bylo něco extra se teda určitě říct nedá. Jakmile Pátík zbaští dva knedlíky se svíčkovou je hned v lepší náladě, opravdu měl hlad a je po tatínkovi.. Když jsme všichni po jídle a Ivča stále čeká na pivo, které si objednala asi před půl hodinou, říkáme si o účet a pivo rušíme. Z hospody odcházíme jakž takž najezení, ale určitě ne spokojení. Pátík ťape a dělá kravinky.. Popoběhne vždy dva tři krůčky a začne se smát, docela dosti nuceně a tak se smějeme všichni s ním. Projíždí kolem nás část svatby a tak jim Pátínek mává. Pak babička se Šárkou zahlédnou balonky přivázané k ceduli, která ukazuje směr svatebčanům a jeden pro Pátíka je prostě nutnost. A tak Šárka vytahuje nůžtičky a jeden ustřihují. Zbytek děláme, že je neznáme. Posléze ale uznávám, že to byl geniální nápad, protože Pátínek běží za balonkem jak cvičený pejsek a nemáme problém s tím, že by nechtěl jít. Dojdeme na parkoviště a dumáme, co podnikneme dál, je totiž stále málo hodin. Tak nějak se shodneme, že bychom se mohli jet podívat na přehradu. A tak vyrážíme.
Přehrada je kousek, asi čtvrt hodiny autem a tak jsme za chvíli tam. Přejíždíme přehradu a parkujeme u jakéhosi kiosku. Mamka, Ivča, Vlasta a Šárka si dávají kafčo a Ivča a následně i mamka si dávají klobásu. A chutná jim mnohem víc klobása za padesát než svíčková za stosedmdesát. Pak se jdeme podívat na tu přehradu. Já jdu tedy u vody, protože je to z druhé strany pěkná výška a jaksi se mi obrací žaludek vzhůru nohama. Nakonec ale svůj strach překonám a jdu se tam také podívat, nádherný výhled, jen se nekouknout dolů. No, chvilka času opět zabitá, ale co dál, stále je málo hodin.. Přímo na přehradě nalézáme mapu okolí a tak koukáme, že je to okolo samý zámek. Snažím se zapamatovat čtyři, které máme po cestě k cíli, neustále si je opakuji, ale když dojdeme k autu, pamatuji si už jen dva, ach ta paměť..
Jeden z nich by se měl nacházet v Zalužanech.. Celé je projedeme a zámek nikde, stavíme na benzínce, protože mě se chce už zase čůrat a Vlasta se ptá, kdeže najdeme ten zámek.. Od paní se dozvídáme, že je tam a tam, ale že je to spíš jen na svatby a není veřejnosti přístupný. Já cestou zahlédla u klasické jednoty točenou zmrzlinu a tak přejíždíme tam.. Pátík spí v autě a tak se nemůžeme od auta moc vzdálit. Zámek nacházíme, zmrzlinu netočí a tak vyrážíme dál, do Varvažova, který už je opravdu jen kousíček od našeho cíle. Projíždíme celý Varvažov a zámek nakonec nacházíme… Když k němu ale dojdeme, tak zjišťujeme, že je to spíše taková malá rujnička v postupné rekonstrukci a tak máme vnější prohlídku (jedinou možnou) za sebou asi za deset minut.. Pátík už je vzhůru a není v moc dobrém rozmaru. Hospůdka je tu celkem docela hezká, ale je přímo u nějakého rybníčku a ten jaksi není absolutně vůbec zabezpečený proti mému zvědavému dítěti a tak se nakonec všichni shodujeme, že vyrazíme už přímo do Ostrovce, okouknout, kde tedy budeme bydlet a případně se uvelebíme v tamní hospůdce..
Do vesnice přijíždíme bez problémů, hledáme podle popisu na voucheru a nakonec bez větších obtíží nacházíme náš objekt. Vypadá to stejně jako ne fotkách a tak máme radost. Když projíždíme okolo, paní na nás mává a naviguje nás, že už můžeme.. Máme radost, parkujeme auta, vystupujeme a paní nás bere dovnitř. Vyřizujeme formality a následně jdeme prohlížet náš týdenní domov. Vše vypadá tak jak má, paní nám předává klíče a odchází. Všichni začínáme vynášet věci z auta, Ivča mi pomáhá přestěhovat postýlku z jejich pokojíku do pokojíku, který jsme vybrali pro Pátíka, povlékáme postele a vyrážíme okouknout místní hospodu. Jen Mára s Vlastou ještě vyráží někam na benzínku pro uhlí, abychom měli večer na čem grilovat. V hospodě dáváme pivka, kofoly, utopence a já s mamkou pak vyrážíme napřed, dát Pátínka spát. Dostává večeři, ve sprše ho krapet mamka vyděsila, když si přepnula vodu z ruční sprchy na hlavu a krapet vyjekla, ale nakonec to probíhá vše bez problémů, zapínám chůvičky, které posléze zjistíme, že nefungují kvůli nenabytým bateriím, ale Pátík spí a já chodím po chvilkách kontrolovat, takže není problém..
Ugrilovali jsme si večeři, někdo kuřecí, někdo špekáčky, já hermelín, pak probíhá kafčo a následně Vlastík vytahuje hru Český film. Šárka navrhuje, že budeme hrát ve dvojicích, já protestuji a hrajeme každý za sebe. No, docela se nasmějeme, moc nám to nejde, nakonec vyhrává Ivča, po docela dlouhé době. Mě chytil v průběhu večera nějaký průjem a tak ze hry moc nemám 🙁 Nakonec to vzdávám a jdu si lehnout, chvilku po půlnoci, protože mi není nic moc. Ostatní to zabalili jak se dozvídám druhý den někdy před druhou ranní..
A máme tu neděli, Pátík se vzbudil chvilku po osmé a tak spolu vstáváme, aby mohl taťka ještě spát. Když vylezeme ven na terasu, tak je obloha vymetená a svítí krásně sluníčko. Pátík se nasnídal a já pak kolem deváté budím mamku, protože musím na záchod a dítko stávkuje a nechce mě nechat. Po chvilce pak vstávají všichni, probíhá hromadná snídaně a postupně se všichni krom mě převlékají do plavek a zkouší bazén. Je totiž nádherně (jak už jsem psala), počasí totiž bylo objednané, akorát mi to nikdo nevěřil. Když do bazénu vleze i máma, žasnou všichni. Mára zkouší seznámit Páťu s bazénem, ale tomu se to nelíbí, Mára ho přesto vykoupe a tak se Pátík po zbytek dne bazénu vyhýbá velkým obloukem.
Na oběd vyrážíme do místní hospůdky, kde si dáváme smažáky, holanďáky a řízky, všechno s hranolky a tatarkou. Ale vše vynikající a jsme spokojení. S mámou opět vyrážíme o něco dříve, abychom dali Pátína spát. Ten v podstatě ihned usíná a my si všichni užíváme chvilky klidu. Nakonec Pátíka musím ve čtyři vzbudit, protože sám by prospal asi celé odpoledne.. Ivče je těžko, asi po tom obědě, protože na smažené není moc zvyklá a tak relaxuje.. Odpoledne už je Pátík znuděný a tak navrhuji procházku. Nakonec s námi vyráží jen mamina, Mára a Vlastík. Jdeme prozkoumat místní okolí. Vyrážíme po zelené, která by měla vést na Zvíkov, tak se určitě chystáme, ale po nějaké době zelenou opouštíme a míříme do lesa. S mamkou podél cesty objevujeme lesní jahůdky a tak trháme a zobeme. Vlasta je přesvědčen, že když půjdeme stále dál, dojdeme zpět do vesnice. Ostatní mu moc nevěříme, ale pokračujeme v cestě.. Nakonec se opravdu dostaneme zpátky do vesnice a za chvilku jsme doma.. Procházka super, všichni jsme ucaprcaní, dítě spokojené J Pátík hned dostává večeři, pak ho jdeme s mamkou vykoupat a to se neobejde bez velkého řevu a skoro až hysterie.. Nějak ho s mamkou tedy vykoupeme, Pátík poslušně všem zamává a jde spinkat. Usíná v podstatě ihned.
Když Pátík spinká, večeříme my ostatní a Vlasta přináší hru Time´s Up, u které se opravdu nařehtáme, až se za břicho popadáme. Spát jdeme po půlnoci a jsme totálně vychechtaní a plní dojmů ze hry 😉
V pondělí ráno se Pátík vzbudil už chvilku před sedmou, vypadl mu slintáček a odmítal už dál spinkat a tak mi nezbylo nic jiného, než vstát. Udělali jsme si spolu snídani, posnídali venku opět pod vymetenou oblohou. Pátík nakonec vzbudil celý barák, protože byl protivný a neustále řval. Když jsme všichni vstali a snažili se ho postupně jeden po druhém zabavit, usoudili jsme, že ho dáme asi ještě spát. Jak všichni správně zkonstatovali, je chytrý, vzbudí celý barák a pak jde sám spát. Všichni to nakonec v podstatě uvítáme a opět všichni krom mě naskáčou postupně do bazénu. Okolo desáté má dorazit Máca od Šárky a pak plánujeme výlet do Písku. Nechávám proto Pátíka do sytosti vyspat. Vzbudí se chvilku před Martinovým příjezdem, Martin se vybaluje, Páťa dostává sváču, vše balíme a vyrážíme na plánovaný výlet do Písku. Parkujeme na nějakém menším náměstí a jdeme hledat nějakou hospůdku, kde bychom si dali oběd. Po chvilce nacházíme, polední menu se nám líbí, já se jdu dovnitř ještě zeptat, zda nám udělají i něco jiného, udělají a tak si sedáme na zahrádce. Pátíkovi se v kočárku moc nelíbí a tak si jde s babičkou, Ivčou a nakonec i Šárkou kopat. Když nám donesli oběd, tak se do něj všichni s chutí pouštíme a jsme nadmíru spokojeni. Já si kvůli Pátíkovi dala noky a oběma nám moc chutnají. Když jsme dojedli, dopili a zaplatili, vyrazili jsme se podívat na Písecký most 🙂 Cestou se zastavujeme v hračkářství a mamka Pátíkovi kupuje bazének a Skálovi si kupují míč, aby se mělo s čím blbnout v bazénu. Na nábřeží jsou sochy z písku a tak jdeme očíhnout i je. Pak někteří z nás dávají zmrzku a musíme se vrátit k autům, protože nám bude končit parkovné. Já s mamkou se zastavujeme v krámku s dětským oblečením a kupuju Pátíkovi krásné kraťásky. Všichni se pak sejdeme u aut a razíme domů k bazénu. Cestou se zastavujeme ještě v Kauflandu. Marně po celém Kaufu hledáme brčka, ale jinak máme všechno. Sejdeme se pak všichni před krámem, někteří opět dávají točenou zmrzlinu a pak už razíme konečně na barák, je pěkný pařák.
Když dorazíme, tak rychle společnými silami vyložíme nákup a téměř všichni okamžitě využívají možnosti koupačky v bazénu. Ivča ještě nakládá maso na večer na gril, jinak už se všichni, opět krom mě, cákají v bazénu. Pátík běhá nahý okolo bazénu a po každém chce naplnit konvičku, aby mohl zalévat kytičky. Napouštíme mu bazének, ale moc ho to neláká a tak si spíš hraje s tou konvičkou. Nafouknul se i balon, co koupili Skálovi, my jeden dostali ke krému, co jsem koupila Pátíkovi a tak všude lítají balony. Dva nafukovací a ještě jeden Páťův. Podavači se stávají Šárka a já. Střídáme se spolu v opečovávání Pátíka a zároveň podávání míčů, které vyskočí ven z bazénu.
Rozhodujeme se pro turnaj v pinčesu, když už tu ten stůl máme a tak připravuju tabulku, kterou mi Vlastík neustále něčím kritizuje, ale nakonec uzná, že to není tak hrozné. Postupně si zahrajeme každý s každým.
Když nastal čas večeře, tak Pátínek dostal rohlíček se šunkou, pak jsme vytáhli babičku z bazénu a šli vykoupat Patrika. Potom už jen všem zamávat a Patrik jde spinkat. Večeříme my ostatní, postupně se oblékáme a připravujeme se na hrací večer. Mamka se Šárkou si přibírají do týmu Mácu a pro veliký úspěch opět vytahujeme Time´s Up. Opět plno řehotu a hlaholu, bavíme se opravdu báječně. Balíme to až někdy po půlnoci, poté co si dáme ještě další kolo, chlapi proti ženským.
V úterý ráno Patrik spinká skoro do devíti a tak si všichni užíváme prodlouženého spánku. Po snídani dávají všichni krom mě a Patrika kafčo a vyrážíme na další výlet, tentokrát na Blatnou. Když tam dojedeme, tak opět hned hledáme nějakou tu restauračku. Nakonec nacházíme, ale výběr nic moc a přesto zůstáváme. Mě zase zlobí střeva a tak moc nejím. Pak se jdeme podívat na zámek, cestou zastavujeme v galanterii, kde si Ivča kupuje nové plavky a já kupuju Pátíkovi nažehlovací obrázky krtečka. Mára šel napřed s Páťou, aby usnul.
Nakonec Máru nacházíme v parku za zámkem mezi daňky. Skálovi chtějí na prohlídku, to pro nás není a tak volíme procházku po zámeckém parku, zatímco Páťulka spinká v kočárku. Zastavujeme chvilku u místního rybníka a odpočíváme. Patrik se pak budí a pomalu se vracíme zpátky. Dáváme zmrzlinu, Mára si kupuje žrádlo pro daňky a jde se krmit. Mára je nadšen 😀 Jakmile jeden z nich zjistil, že něco máme, sejdou se okolo nás všichni, odjíždím s kočárkem kousek dál, páč se nám milí daňci začínají dobývat i do kočárku, přestože Pátík nic nejí ani nedrží.
Skálovi chvilku na to co začínáme krmit dorazili za námi a vyprávějí, co všechno se dozvěděli. Mára dokrmí, nakonec se s námi ostatními o trochu toho žrádla podělí a pak už se vracíme zpátky k autům a razíme domů. Cestou zastavujeme ještě na rychlo nákup v Lidlu, pak už ale opravdu jedem zpět na barák.
Jelikož dneska bylo fakt krásně, tak bazén je krásně vyhřátý a tak když se Pátík navečeří, uložíme ho, tak postupně všichni, dnes krom Vlasty, naskáčeme do bazénu. Já prvně a vlastně i naposled, ale stojí to za to. Venku už je zima, ale necháváme bazén zavřený a uvnitř je to jako v sauně a vodička je super teplá. Blbneme docela dlouho, míče se opravdu hodí a všichni se fakt vyblbneme.
Pak postupně všichni opouštíme bazén a přesunujeme se do sprchy. Když jsme všichni venku, vykoupaní, navečeření a teple oblečení, tak se pouštíme opět do společenských her. Time´s Up už je ohraný, už nějak máme všechny kartičky ohrané a tak vytahujeme Český film. Rozdělení do týmů a hrajeme. Sice se tolik nezasmějeme, ale sranda je i tak. Krátce po půlnoci jdeme všichni chrounit a těšíme se na další den.
A máme tu středu, kritický den. Pro mě tedy určitě, moje střeva se zbláznila a nevydržím dlouho bez WC. Pátík ráno vstává až po osmé a to už jsme téměř všichni vzhůru, tady krom Mácy se Šárkou, kteří si včera užívali poslední večer. O Pátíka se stará hlavně mamka, Mára je vyslán na nákup a hlavně do lékárny pro živočišné uhlí a Smectu.
Jelikož já se nemohu hnout od baráku, vyhlašujeme den klidu. Počasí je stejně nic moc a tak všichni různě a po svém relaxujeme. Dohrává se postupně i turnaj v pinčesu. Oběd všichni tak nějak pofackujeme, Pátík jde spát a většina se k němu přidává.
V turnaji se na prvním místě umístili Máca, Šárka a Vlasta a tak si hrají ještě každý s každým, Vlasta potřebuje vítěze. Nakonec vyhrává Vlasta, druhý Máca, třetí Šárka, čtvrtý Mára, pak já, máma a Ivča.
Šárka s Mácou to pak v podvečer balí a jedou do Prahy, protože musí oba do práce. Všichni se loučíme, vypravujeme je a máváme.
Večer prosedíme u TV a jen klidně povídáme a relaxujeme.
Ve čtvrtek už je mi o něco lépe, ale hned po prvním soustu se žaludek bouří a opět končím na záchodě. Venku je pěkná zima a nějak se to počasí celé zkazilo. Chlapi zatápí a Mára je opět vyslán na nákup, došli mi suché rohlíky 🙂
Pátík spinkal skoro do devíti a tak jsme si většinou přispali s ním. Dopoledne díky zimě strávíme převážně v baráku a střídáme se v zabavování prcka.
Odpoledne po spánku je dítko krapet na zabití a tak ho nakonec s mamkou dáváme do kočáru a jdeme se zkusit projít, ani to moc nezabírá, Patrik nechce být v kočáru, nechce jít a tak pořád jen řve, řve, řve a řve a všichni jsme tak nějak rádi, když je konečně večer a jde spinkat.
Mára dopolko nakoupil věci na guláš a tak se jím všichni, krom mě, ládujou. Večer sedíme opět uvnitř, koukáme na fotbal, tenis, co zrovna běží a hrajeme vrhcáby.
Pátík po včerejším výstupu vstává usměvavý jako sluníčko. Už tu máme pátek a zítra pojedeme domů. Dumáme, co budeme s dnešním dnem dělat a jelikož má střeva ještě plně neposlouchají, zůstaváme opět na baráku.
Pro jistotu stále držím dietu, ale sem tam už něco ďobnu. Když dáváme Páťu spát, ostatní se rozhodnou, že vyrazí někam na něco dobrého k jídlu, nakonec skončí ve Varvažově, restauraci, kterou jsme okukovali v den příjezdu. Já zůstávám a jdu také spát.
Venku je opět celkem chladno a tak topíme a koukáme na telku. Všichni už i tak trochu sbíráme své věci a začínáme balit a poklízet.
Když je Pátík večer uložen, tak chlapi koukají na fotbal, poté ještě na tenis, do toho rozehrajeme karty, ale já to po chvíli odpískávám za všechny a jdu spát. Mám toho nějak dost a jsem úplně hotová.
Ráno Páťa jak naschvál spí docela dlouho, ale má vlastní pokojík, takže můžu v klidu dobalit a Mára pomalu začíná odnášet věci do auta. Když Pátík vstavne, tak ho rychle obleču, dneska je počasí docela ucházející, pak dostává snídani, my ostatní také snídáme, „dospěláci“ dávají rychlé kafe, všichni poklízíme a dobalujeme a očekáváme příjezd paní správcové. Když dorazí, tak už máme všechno zabalené, naskládané do aut, s Ivčou a mamčou projdou barák, vše je v pořádku, vyúčtováváme zálohu a elektřinu a loučíme se.
Už včera jsme se dohodli, že se stavíme cestou domů na Zvíkově a tak vyrážíme tím směrem. Cestou ještě volá paní správcová, že jsme spálili nějaké drahé dřevo a že jim dlužíme ještě tři stovky, no super, naštěstí je paní rozumná a nemusíme se vracet a domlouváme se, že si ještě napíšeme ohledně zaslání peněz.
Na Zvíkově jsme za chvíli, čeká nás kopec dolů, Pátík se veze v kočárku a za chvíli už jsme u hradu. Okukujeme ho z venku ze všech stran, děláme pár fotek a razíme zpátky k autu. A už razíme směr Praha a domov. Cestou ještě zastavujeme na oběd, kde se luxusně nadlábneme. U aut se loučíme se Skálovic, kteří pokračují do Doksan za babičkou, my pro změnu míříme za naší babičkou na rychlonávštěvu na chatu.
Dovolená super, doufám, že to příští rok zopakujeme.
Fotečky najdete v naší galerii