Celá tato akce vznikla tím, že Márovi zavolal Píno, jestli půjdeme v sobotu na bowling. Začali jsme řešit hlídání na sobotu a jak jsme tak zjišťovali, tak se moje mamka nabídla, že nám pohlídá v pátek. A z Mára najednou vypadlo, že bychom mohli jet lyžovat večer na Ještěd.
Mě osobně se moc nechtělo, ale Márovo nadšení bylo velmi přesvědčivé. Když v pátek dorazil z práce a začal si zkoušet lyžařské kalhoty a předvádět mi, jak skvěle bude večer lyžovat, bylo jasno, pojedeme 😀
Zkoušeli jsme ještě sehnat někoho, kdo by chtěl jet s námi, ale nakonec se nám nepodařilo nikoho takhle na rychlo přesvědčit a tak jsme vyrazili sami.
Já byla s mamkou a Pátíkem venku asi do půl páté, mamka si odvedla Pátínka rovnou k sobě domů, já šla k nám, před barákem jsem potkala Máru, jak už nosí věci na večerní lyžovačku do auta.
Doma jsem na sebe hodila termo-prádlo, lyžařské kalhoty, triko, svetr :D, poté bundu, rychle jsem zabalila Pátíkovi zbývající věci na noc k babičce a vyrazili jsme. Mára rychle k bankomatu a já k mamině a už vyrážíme.
Na Průmyslové je kolona a tak to Mára objíždí zadem a už jsme na dálnici a frčíme směr na Liberec. Na místě jsme chvilku před půl sedmou, obouváme se do lyžáků, nandaváme helmy (já zjišťuji, že mám tu mojí krapet polámanou), jdeme si koupit permici a už ťapeme kopec ke sjezdovce. Mára jako správný gentleman nese moje i svoje lyže.
Když máme obuto, vyrážíme k vleku, já jedu vpravo, Mára vlevo. Cestou konstatuji, že jsme asi jezdili obráceně, příště to zkusíme naopak. Cestou dolů jedeme oba opatrně, abychom ozkoušeli terén 😀 Vše je v pořádku, ledové plochy posypané umělým prašánkem. Když dorazíme dolů k turniketům, nikdo tu není a tak hned nasedáme na vlek, akorát Mára je moc natěšený a tak nasedá sám, já to nestihla a tak jedu hned za ním.
Nahoře mu nadávám, že to od něj nebylo hezké a už frčíme zase dolů.. Tentokrát už o něco rychleji. Fronta opět žádná a tak jezdíme nahoru, dolů, nahoru, dolů, trvá nám to vždy nahoru – dolů cca 4 minuty… Pak dáváme chvilku pauzu, protože už mám hrozný hlad a tak mi Mára kupuje párek v rohlíku, teda tak se to jmenuje, ale nemá to s tímto klasickým, mnou oblíbeným jídlem nic společného.
Pak jdeme zase lyžovat, jezdíme cca hodinku a dáváme zase krátkou pauzu 🙂 Počasí je parádní, moc nemrzne, lidí je tu fakt málo, ale přesto že je docela teplo, dávám griotku, tedy opět podle názvu, vůbec to tak nechutná, ale je to celkem dobré 🙂 Když mám dopito, vyrážíme zase lyžovat..
Jezdíme pak až do konce, tj. do devíti hodin. V této poslední hodince jsme natočili dvě krátká videa
Mára v akci:
Léňa v akci:
A pár fotek zde 🙂 (ty dodám časem)
Tato akce byla velmi povedená, uvidíme, zda-li se dostaneme ještě letos na lyže, jelikož české hory toho sněhu zatím moc neposkytují… Voucher do Jizerek opět máme, teď jen vyčekovat tu správnou chvíli a vyrazit..
jojo, taky bych vyrazil na lyže 🙂