Když jsme se přestěhovali do nového bytečku na Spořilov, tak jsme s Márou vymalovali obývák a naší ložnici a Pátíkův pokoj jsme nechali, že mu sem časem koupíme nějaké samolepky a časem mu ho vyzdobíme. Jelikož nám ale zbyla modrá barva z ložnice, tak jsme začali přemýšlet, že bychom mu tam namalovali mráčky.. Pak jsme začali dumat, že vlastně zbyla i modrá ze staré ložnice a tak se mráčky začali rýsovat, hlavně v mojí hlavě dosti přesvědčivě. Pak jsem začala dumat, jestli ty mraky dělat stejné podle šablony nebo každý jiný a začala jsem Markovi lézt na nervy.
Začala jsem okukovat ceny lepítek na netu a zjistila jsem, že jsou jaksi dost až přehnaně drahé. Tím pádem bychom to museli dosti odsunout.
A tak se zrodil další nový a mnohem lepší nápad. Ani nevím koho to napadlo, jeslti mě nebo Máru, ale máme jasno. Pátíkovi pokoj pomalujeme figurkami z pohádek. Dumáme, co vlastně nakreslit, v úvahu padá Včelka Mája, Večerníčky, Disneyovky, a Bugs Bunny a kamarádi.. A pak teda jak to nakreslíme.. A čím to nakreslíme..
Malovat budu teda určitě já, teď už teda fakt jen domyslet všechny ty detaily a jak to provést. Podle předlohy malovat umím, ale jak to hodit na tu zeď..
Nakonec s řešením přijde Mára, kterého napadnul projektor, mají ho v práci a tak si ho na víkend půjčí domů. Od středy už bydlíme v novém a nemáme zde zatím internet, a tak musím jít k mamině i s počítačem a tady nakonec stahuju obrázky z večerníčku, jak jsme se dohodli s Markem. Ten měl za úkol také něco stáhnout, ale nestihl to. Ve čtvrtek večer už plánujeme co a jak a tak Márovi ukazuju, co jsem stáhla a obrázky se líbí.
Máme tu pátek, Pátík už jde spinkat a já dumám, co budu večer dělat a protože Mára donesl ten slíbený projektor, tak se jdu pustit do malování. Mára mi ukazuje, jak s projektorem zacházet a já začínám obtahovat. Hned po prvním tahu tužkou na zeď zjišťuji, že si dílo rozmazávám a tak vytahuji ze skříně podkolenky a mám je místo rukavic. Tužka se sice drží o něco hůř, ale dá se to zvládnout.
Bob a Bobek, aneb Králíci z klobouku první. Pak Rákosníček, Krteček, Čarodějnice s Havranem, Kubula a Kuba Kubikula… Mára přichází s lahví vína a začíná obtahovat už černou barvičkou (pro barvy jsme zajeli odpoledne do Baumaxu, kde jsme koupili malé vzorníky barev). Jdeme spát nějako po půlnoci, králíci obtaženi, Štaflík a Špagetka taky…
Ráno Pátík vstává celkem brzy, ale o to dřív jde potom spát a já se hned chystám do dětského pokoje. Obrázky mi přijdou poněkud malé a tak vytahuju gumu a dost toho ugumovávám. Nakonec si vše promítám na stěnu nadvakrát, aby postavičky byli větší… Přes den si s Márou přehazujeme Pátíka a na střídačku se střídáme u kreslení…
V neděli rychle doobtahuji Křemílka a Vochomůrku, protože Mára zítra odveze projektor zpátky do práce. Už v neděli večer je mi jasné, že pokud ten pokojík budu malovat jen já sama, tak to bude hotové nejdřív za rok… A tak v pondělí ráno volám posily..
Odpoledne mi má přijet na návštěvu sestřenka, tak jí píšu, že doufám, že má ráda omalovánky a povolávám Martinu Skálovku. Obě dorazí 😀
Já si beru na starost dodělání krtečka, tedy hlavně jeho krtiny, Martina si bere žlutou a jede postupně kalhoty a čepici Kubuly, pak zobák Havrana a to jí zabere téměř celé dopoledne a i část odpoledne.. Když dorazila sestřenka, tak si vybrala taky žlutou a pustila se do vlasů Amálky, ty jí daly zabrat, ale zvládla to. Já se po krtině pustila do malé čarodějnice. Když holky odešly, tak jsem se ještě pustila do Rákosníčka, abychom už mohli dávat Pátíka do jeho pokojíku, a tak Rákosníček musí být, protože pod něj přijde postýlka.
Postupně během celého týdne ve volných chvílích makám na kresbách, Martina Skálovic přišla ještě pomoci.
Na konci pracovního týdne můžu konstatovat, že máme hotovo, juch..
Fotky jak to probíhalo a dopadlo jsou zde 😀