Během posledních let jsme si s mamkou udělaly tradici a dvakrát za rok musíme navštívit ZOO. Jarní návštěva je většinou spojená s odjezdem Máry na ryby a tak tomu není jinak ani tentokrát.
Ráno když jsme se probudily, lilo jako z konve. Jelikož s námi letos vyrazila i babička, dumaly jsme, jestli v tom psím počasím vyrazit nebo ne. Nakonec jsme se rozhodly, že vyrazíme, přece jenom nejsme z cukru a déšť nám neublíží. Takže jsme se pořádně oblékly, já s mamkou jsme zase vybalily zimní bundy (to asi nikoho nepřekvapí) a do baťohu jsme si pro jistotu zabalily s sebou ještě mikiny. Babča si nebyla jistá svou obuví, tak ta měla v baťůžku rezervní botky.
Dorazily jsme do ZOO chvilku před půl dvanáctou. Lístky letos podražily, s využitím OpenCard vstup za 190,–, ale nám to za to stojí, přece jen sem nechodíme každý den, takže zaplatíme a jdeme.. Když koukneme na počítadlo, na návštěvě s námi je dalších 2131 lidiček. Což není moc..
A teď kudy se vydat, máme svojí trasu, ale letos ji musíme změnit, páč jsme dorazily později než jindy a chceme za hodinu stihnout cvičení lemurů. Takže vyrážíme směr Opičí ostrovy, následně ke gaviálům, hrochům, do dětské zoo, kde už také podle tradice musíme nakrmit kozy.. Po dlouhém přemlouvání krmí chvilku i babička. Okoukneme čuníka, něco, co je podobné krávě a pomalu se vydáváme zpátky k hlavní bráně.
Když jsme se přiblížily k výběhu lemurů, vidíme cvičitelku, jak zrovna dorazila. Chvilku ještě čekáme, jestli lemuři opustí svůj teplý domov a půjdou nám něco ukázat. Babička vůbec neví co má čekat, tak se neustále rozhlíží a čeká co přijde. Já a mamka jsme už cvičení lemurů viděly, tak se spíš těšíme na reakci babičky. Lemuři nakonec vylezli, Ocásek a Fantomas opět nezklamali a předvedli své umění, jak se třeba zavřít do klece.
Po ukončení cvičení jsme dumaly, co budeme dělat dál. Za necelou hodinu bude cvičení lachtanů a to si taky nemůžeme nechat ujít.. Takže se odebíráme na malou svačinu a všechny tři si dáváme větrníka. Chvilku povídáme, sedíme v teple a pak vyrážíme směr lachtani, zabrat si nejlepší místa. Mamina ještě potřebovala kafčo, tak jsme se stavily ještě u kafomatu a už pohodlně sedíme a čekáme. Okolo nás se začínají srocovat další a další rodiny s dětmi. Lachtani dovádí, hlavně malý Ben, loňský přírůstek. Melouna, hlavního hrdinu odlákali do zákulisí a z počátku se cvičí bez něj. Malé lachtáně je absolutně dokonalé a cvičení dosti komplikuje, chce také odměnu, ale tu co dostávají jeho maminka a babička nepapá, tak stále otravuje. Nakonec je vypuštěn i Meloun, ale nechce se mu moc spolupracovat, přesto se nakonec ukáže a něco i předvede. Babča opět nadšená.
Vyrážíme směr horní část. Opičky, lední medvěd, brouci, žirafy, surikatky (nejúžasnější zvířátka) a to už fakt začínáme mít hlad, takže honem rychle nahoru na klobásu. Hyena, vlci, a další a další a konečně jsme nahoře, u cíle, klobása… Vylezlo už i sluníčko, tak si to vychutnáváme, jak klobásu, tak konečně hezké počasí.
Po snědení klobásy vyrážíme přes Papouščí stezku zpátky do spodní části. Tam nás čekají želvy, kotulové, gorily, kde jsme se tentokrát dostaly i ke sklu a mohly jsme chvilku koukat. Pak ještě šelmy – mají nově vymalovaný pavilon – a pak hurá ke slonům a pak domů. Když dorazíme ke slonům, zjistíme, že už jsou v novém pavilonu, který je ale zavřený, takže slony nevidíme, mamina je zklamaná, páč to jsou její oblíbenci. No nedá se nic dělat.
Zastavíme se ještě u počítadla a v ZOO je touto dobou necelých 5000 návštěvníků. Cestou k východu, chvilku před půl šestou, si ještě dáváme teplou lázeňskou oplatku a pak vyrážíme směr zastávka, kde nám hned jede autobus.
Prožily jsme krásný den, viděly jsme dvě super cvičení a krom těch slonů, to vše vyšlo, naštěstí nakonec i to počasí. Jsme pořádně „ucaprcané“, ale spokojené.
Pár foteček k náhledu ve fotogalerii 😉